Za rekordní přebytek rozpočtu můžou zbytečně vysoké daně a nízké investice

Za dobrým výsledkem rozpočtu je podle MF růst daňových příjmů, ekonomický růst i úspory v běžných výdajích a na obsluze státního dluhu. Ekonomové ovšem již dříve upozornili, že lepší hospodaření rozpočtu souvisí také s poklesem investičních výdajů vlády na projekty spolufinancované z evropských fondů. Ty loni činily 54,3 miliardy korun, což bylo ve srovnání s rokem 2015 o 118 miliard korun méně. Celkově se dá říci, že dobrý výsledek hospodaření odráží primárně dobrý výkon ekonomiky (vyšší daňové příjmy) a nižší vládní investice (nižší výdaje).  "Rychlejší růst daňových příjmů táhly především daně z příjmu právnických  a fyzických osob (obě vzrostly skoro 12%). Překvapivě méně se naopak dařilo vybírat daň z přidané hodnoty, kde byl meziroční nárůst o poznání nižší. Na výdajové straně pomohla rozpočtu do přebytku slabé kapitálové výdaje vlády (-51,2%), které odráží pomalý rozjezd nových investic financovaných z veřejných zdrojů," uvádí Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Přebytkový rozpočet naposled v prvních třech letech samostatné existence ČR

V roce 2016 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 281,6 mld. Kč, celkové výdaje 1 219,8 mld. Kč a přebytek hospodaření 61,8 mld. Kč. Od vzniku samostatné České republiky bylo dosaženo přebytku hospodaření státního rozpočtu naposledy v letech 1993-1995, nikdy však nebyl dosažen v takové výši jako v uplynulém roce. Nejvíce v roce 1994, kdy to bylo zhruba 10,5 miliardy korun.

MF již dříve uvedlo, že navrhne, aby se případný přebytek státního rozpočtu za loňský rok využil na snížení státního dluhu. Ten loni podle předvánočního vyjádření Babiše klesl o 60 miliard na 1,613 bilionu korun. "Využít přebytek rozpočtu na splácení dluhu lze vzhledem k nízké míře připravenosti investičních projektů považovat za nejlepší řešení, aby nebyl nadcházející volební rok motivací přebytečné finance využít na předvolební 'dárečky'," upozornil Jakub Seidler hlavní ekonom ING Bank N.V. pro ČR.

Zbytečně vysoké daně a nízké investice

Podle Štěpána Křečka z Národohospodářské fakulty VŠE zdůvodňují mnozí ekonomové tento výsledek dobrým vývojem ekonomiky. Toto vysvětlení však není podle něj správné. Aktuální růst ekonomiky se pohybuje kolem 2 % HDP. To je z dlouhodobého pohledu spíše podprůměrný výsledek. Průměrný růst HDP České republiky se pohybuje kolem 3 %, tedy nad současnou úrovní. "Skutečným vysvětlením přebytku státního rozpočtu je vyšší výběr daní a pojistného. Ukazuje se, že sazby některých daní jsou zbytečně vysoké a mohly by se snížit. Například snížená sazba DPH na úrovni 15 % je 3. nejvyšší v celé Evropské unii. Podobné je to i u zdanění práce. To je v Česku 8. nejvyšší mezi vyspělými zeměmi OECD," upozorňuje Křeček.

"Dalším důvodem historického přebytku státního rozpočtu jsou nízké státní investice. Ty budou v roce 2016 o zhruba 50 mld. Kč nižší než v předchozím roce. To je vzhledem k nízkým úrokovým sazbám, kdy nehrozí takzvaný vytěsňovací efekt státních investic, negativní zpráva. Příčinou tohoto stavu jsou zbytečné regulace a nadměrná byrokracie, ve které se již nevyzná ani státní aparát. Je proto nutné celý systém zjednodušit a učinit akceschopnější," dodává Křeček s tím, že nevyužité investiční příležitosti nás sice mohou mrzet, ale je lepší nějakou dobu spořit, než utrácet za každou cenu a nakupovat nesmysly.